Bohumil Kašpar

varhaník, organizátor hudebního dění
* 5. října 1870 - Holice
† 11. dubna 1924 - Praha-Smíchov

Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec působil jako učitel a ředitel kůru v Holicích. Hudebně se začal profilovat již v dětských letech ve svém rodišti u kapelníka Čeňka Holuba. V hudebním vzdělání pak dále pokračoval v Praze, kde navštěvoval hodiny u skladatele Vítězslava Nováka a varhaníka Eduarda Treglera. Po profesní stránce se rozhodl následovat svého otce a přijal místo ředitele kůru v Dašicích. Působil také jako učitel zpěvu v Praze 1. V roce 1896 založil Jednotu českoslovanských ředitelů kůru, ze které později vznikla Jednota hudebních stavů (1909).

Psal odborné články do časopisů Dalibor, Cyril, Národní listy apod. Komponoval církevní skladby (např. Mše D dur, Responsoria, Pašije (české) na Květnou neděli a Velký pátek, Nešpory a jiné). Je také autorem školy pro flétnu, pikolu, harmonium, klarinet a lesní roh.

Literární dílo: Obřady svatého týdne (Praha, 1903), Chorál vatikánský (Praha, 1910), Stručná theoreticko praktická škola pro klarinet s cvičebními příklady ze skladeb starších i moderních skladatelů se zřetelem k samoukům (Praha, 1920), Methoda Dalcrozova (Dalibor 33, 1911, s. 205–206), Živly hudební v řeči (Dalibor 33, 1911, s. 214–215, 234–235, 249, 317–318), Hudební paedagogický kongres ve Vídni (Dalibor 33, 1911, s. 260), Čtyřicet let Smíchovských divadel (Dalibor 33, 1911, s. 325–326).

(Český hudební slovník osob a institucí)