Narodil se 30. září 1854 v Luštěnicích u Mladé Boleslavě. Studoval v Benešově a Praze gymnasium, universitu v Praze, supploval v Brně a v Praze, r. 1884 stal se professorem při gymnasiu v Králové Hradci, odkudž r. 1896 jmenován byl professorem české reálky v Ječné ulici v Praze. Debutoval v »Ruchu« (1873), přidružil se r. 1876 ke skupině »Lumíra« Čechova a později Sládkova, kam psal řadu hlavně epických básní, které vyšly ve dvou knihách: Básně (1884) a Zapadlé hvězdy (1890).
Kučera jest epik. Široký kruh látek spracovaných ukazuje vzdělaného, myslícího a jemnocitného umělce, který přes všecka úskalí, jež hojně skýtá totožnost již spracovaných látek, dovede najíti vždy něco nového nebo jiného na předmětu vyvoleném. Ve výrazu jest plný syté plastiky, tesá víc než maluje, staví víc než improvisuje, tak že lepší skladby jeho vděkem linií na antické sochy připomínají. V obou knihách jeho epiky jsou čísla trvalé ceny. Ať se obírá fantasiemi z oblíbeného mu světa antického, ať vypravuje legendy středověké z ovzduší života náboženského či uměleckého, ať rozpřádá motivy národních zkazek a domácí historie, vždy děje se to s klidem pravého epika ve formě jadrné, přesně propracované a bohaté.
Vedle původní tvorby, v které se Kučera bohužel v době poslední povážlivě odmlčel, jest též pilným a dovedným překladatelem hlavně z literatur severních. Napsal důkladné instruktivní studie o Henriku Ibsenovi, jejž jako lyrika k nám záhy uvedl (»Světozor«, 1884), a o Frederiku Paludanu-Müllerovi (»Ruch«,1885), přeložil některé novellky Kiellandovy, Ibsenova dramata »Rosmersholm« (1898) a »Stavitel Solness« (v tisku). Hlavním dosud však překladatelským dílem jeho jest převod drobných básní Ibsenových (»Sborník světové poesie«, 1898). Kučera jest překladatel svědomitý a přesnost jeho u vystihování originálu je někdy až skrupulosní. Při neobyčejně koncisné formě a zhuštěnosti dikce Ibsenovy, při plnosti jeho výrazu jak v balladě tak v básni filosofující či satirické, při odlehlosti sujetů a místy i nejasnostech v dikci tím více musíme ceniti velkou práci Kučerovu, která nade všecky nám známé překlady cizích literatur vysoce vyniká.
Nyní se zabývá převodem slavného veršovaného románu »Adam Homo« od Frederika Paludana-Müllera a není pochyby, že i v této práci zůstane na výši, již osvědčil a dokázal při Ibsenovi.
Od r. 1892 jest Kučera dopisujícím členem IV. třídy České Akademie.
-cký
Ottův slovník naučný, vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1900, 15. díl, str. 322-323
Autor text podepsaný značkou "-cký": Jaroslav Vrchlický
Vytvořeno službou Webnode