Joža Toucová-Mettlerová

učitelka, spisovatelka
* 1. dubna 1878 - Praha
† 20. března 1960 - Dašice

Studovala učitelský ústav a v té době se seznámila s mladým Slovincem Ivanem Kunšičem, který ji zavedl do společnosti slovinských studentů. Od nich se naučila slovinsky tak dobře, že byla schopná později přeložit do češtiny dílo Ivana Cankara a básníka Aškerce. Po maturitě působila jako učitelka na Náchodsku.

V roce 1911 se provdala za Josefa Svatopluka Touce a odešla s ním do Dašic. Protože nemohla jako vdaná pokračovat ve své pedagogické činnosti, věnovala se spisovatelské práci. Psala různé povídky do dětských časopisů. V průběhu 1. světové války se vrátila do školy a nadále v ní zůstala, protože první republika celibát učitelek zrušila. Ve 30. letech hodně psala, vyšlo několik divadelních her, povídek, přispívala do dětských časopisů i časopisů pro dospělé.

Z díla: Ze světa chudých, Slzy a úsměvy, Z dětských chvilek, Dobrá víla, Povídky a obrázky, Pohádko moje. Divadla: Pohádka o květu zapomnění, Pro princeznu Svobodu, Slavný mistr Kopřiva.