Otakar Velínský

kameník, sochař
* 15. září 1879 - Dašice
† 26. března 1959 - Praha

Již jako malý chlapec neustále kreslil. Ve čtrnácti letech odešel na kamenicko-sochařskou školu do Hořic. Byly to pro něho čtyři roky tvrdé práce po šedesáti hodinách týdně. Tam nabyl první zkušenosti a poznal, jak chutnají první úspěchy. Po absolvování školy však neměl v Čechách práci. Odchází proto jako mnoho jiných do Berlína. I v Německu navštěvuje uměleckou školu a začíná pracovat. Po dvanácti letech se chtěl vrátit domů. Píše dopis do Čech, že škola vychovává absolventy pro cizinu a nestará se o jejich uplatnění ve vlasti. Za pomoci svého spolužáka a velkého sochaře Jana Štursy se vrací do Prahy.

Velínský vtesal do kamene snad všechna Štursova díla. U něho také studoval na Akademii. Vytvářel díla i jiných známých sochařů: Guttfreunda, Horejce, Kafky, Pokorného, Malejovského, Bendy, Lidického, Laudy a mnoha dalších. Po dvacet let pracoval jako vedoucí sochařsko-kamenické dílny na Akademii výtvarných umění. Vychoval celé generace sochařů a kameníků. Mnoho pražských soch vyšlo z jeho dílny. Byl dlouholetým členem Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze, který sdružoval naše nejvýznamnější výtvarné umělce. Dodnes na něho vděčně vzpomínají sochaři po celé republice.

Břetislav Benda v řeči nad jeho rakví řekl mimo jiné: „Věnoval se své práci po celý život s nevšední pílí. Neznal odpočinek a pracoval i v neděli, kdy jiní odpočívali, aby se v klidu mohl věnovat svému vznešenému poslání – z mrtvé hmoty vytvořit život. Jeho kamenická huť byla nejlepší v naší vlasti“. Jan Bauch ve své knize vzpomíná: „V ateliéru jsem nakreslil velké sochařské ruce. Měl jsem silný zážitek z takových rukou. Patřily sochaři a kameníkovi Velínskému, který mistrovsky prováděl Štursovy plastiky“. V odkazu Josefa Sudka Národní galerii je i jím vytvořený Velínského portrét a snímek jeho rukou.

Pro Dašice zhotovil pamětní desku T. G. Masaryka, která byla odhalena 31. května 1936 na nové radnici. Tato deska se nezachovala, byla v padesátých letech sejmuta a zničena.

Otakar Velínský je pohřben na dašickém hřbitově, kde se nachází, kromě rodinné hrobky rodiny Velínských, také další dva jím vytvořené pomníky.