Český zahrádkářský svaz

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Dašicích byla založena v roce 1958. Kdo dal první podnět k založení místní pobočky, se dnes již těžko dozvíme, protože písemné doklady o zakládajícím jednání se nezachovaly. Vycházejme proto ze zápisu v záznamové knize ze slavnostní schůze, která se konala v roce 1978 na počest dvacetiletého výročí založení organizace. Při slavnostním projevu př. Konrád z OV ČOZS uvedl vzpomínku: „A jak tomu bylo před 20 léty? … Přece u Petrušků na rohu (pozn. - dnešní čp. 98 na náměstí T. G. Masaryka), tam se sešli tehdá v měsíci březnu průkopníci a milovníci přírody. Byl to tehdejší zahradník, přítel Karel Šmíd, dále přátelé L. Socha, Václav Pikman, Riesner st., L. Pulpit a k těmto se postupně přihlašovali další. Zájem byl tak velký, že již v prvém měsíci bylo přihlášeno 20 členů a v prvé polovině roku měla organizace 38 členů.“

Z těchto členů byl sestaven výbor a zvoleni následující funkcionáři: předsedou Václav Pikman, jednatelem Karel Šmíd, pokladníkem Miroslav Herel, hospodářem Antonín Hyksa a revizory Čeněk Kučera, ing. Josef Hanzlík a Josef Prášek. Prvním zapisovatelem se stal Jan Andrýsek, který zavedl již zmíněnou záznamovou knihu, později zvanou Kronika, takže v historii dašických zahrádkářů můžeme číst dále.

Činnost začínající organizace byla velmi bohatá. Členům byly zajišťovány pěstitelských potřeby, ovocné stromky, růže, jahody, sadbové brambory, umělá hnojiva, rašelina, vápno atd. Také kulturní činnost byla mnohostranná. Touha po vědění vedla k uspořádání přednášek a školení, byly organizovány exkurze a zájezdy s různým zaměřením. Ze zprávy o činnosti pobočky např. za rok 1959 se dozvídáme, že její členové obhospodařují 1215 arů. Pěstují 1351 jabloní, 320 hrušní, 658 švestek, 85 rynglí, 160 třešní, 130 višní, 17 broskví, 54 meruněk, 79 vlašských ořechů, 801 rybízů, 375 angreštů, 177 lískových oříšků. Odpracovali při zemědělských pracích v místním JZD 4379 hodin a při zkrášlení obce 395 hodin. Uspořádali šestnáct odborných přednášek a jeden zájezd. Při přednáškových večerech bylo promítnuto dvacet filmů.

V letech 1958-1980 se v organizaci vystřídalo pět jejích předsedů. Po př. Pikmanovi nastoupili přátelé M. Soudková, Josef Šesták, Stanislav Kulhánek a Antonín Kunc. Nejdéle byla v čele organizace, celých 7 let, př. Soudková, dále 6 let př. Kunc. Místopředsedové se častěji střídali, nejdéle (6 roků) byl př. Oldřich Plecháček, jednatelem byl př. Procházka také 6 let. Nejvzornějším a nejpřesnějším zapisovatelem byl již zmíněný př. Andrýsek. Funkci pokladníka plných 12 let vykonával př. Roztočil. Do roku 1963 byl hospodářem př. Stanislav Riesner, do roku 1971 př. Valenta a dalších 10 let př. Jaroslav Štěnička.

Podíváme-li se do zápisů v kronice, shledáme, že se střídala období úspěšná s obdobím stagnace. Např. rozmezí let 1967-1975, kdy zapisovatel uvádí, že již po několik let nejsou svolávány členské ani výborové schůze. V kronice se dále dočítáme, že se na přednáškách vystřídala celá plejáda tehdejších odborníků, od př. Rolce, Pitharda, Konráda, Havránka, atd, až po př. Chaloupku, který 24. února 1976 v kulturní místnosti JZD Dašice měl přednášku na téma „Květy z celého světa“ doplněnou barevnými diapozitivy. Zapisovatel tehdy v kronice poznamenal, že promítání se slovním doprovodem se přítomným velice líbilo.

V roce 1962 byla zřízena sběrna ovoce u pana Tužila, odkud se ovoce vozilo do moštárny v Mikulovicích. S místem pro sklad hnojiv byly od samého počátku problémy. V roce 1963 byl u Nebeských, potom ve chlévě u Horníků, v místnosti po trafice, ve stodole Jednoty, ve chlévě u Holubů, za dočasný sklad sloužila i místnost v židovských domech a i krám pana Bachmana. Proto výbor organizace v prosinci roku 1968 schvaluje postavení skladu hnojiv na pozemku tzv. mičurinské zahrady. V březnu roku 1969 komise pro výstavbu při MNV Dašice povoluje výstavbu skladu s podmínkou, že si organizace zahrádkářů vezme patronát nad výsadbou a udržováním Třešňovky. Za výstavbu zodpovídal př. Roztočil a sklad byl do konce roku postaven.

V roce 1965 byly organizaci přiděleny do dočasného užívání pozemky ke zřízení zahrádkářských osad. „Na Valech“ byla půda rozdělena deseti členům po čtyřech arech, druhou osadou se stala osada „Na Rybníčkách“. V roce 1978 byla dobudována studna, společné zalévání a do trvalého provozu uvedena moštárna.

Dne 20. ledna 1990 se konala výroční členská schůze za přítomnosti 67 členů, 4 hostů a jednoho zástupce OV ČSZ. Byl zvolen nový třináctičlenný výbor, novým předsedou se po př. Jeníčkovi stal př. ing. Karel Jelínek, jednatelkou př. Růžena Borovcová, zapisovatelem př. Zdeněk Tužil. V roce 1991 vyšel nový zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě, na základě kterého základní organizace předala pozemek zahrádkářské osady „Na Valech“ původním majitelům.

Na závěr dejme slovo předsedovi př. ing. Karlu Jelínkovi: „Během téměř půlstoletí trvání základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Dašicích se měnily zákony, měnila se společnost, měnily se i podmínky pro práci na zahrádkách. Co zahrádkáři ve svých počátcích věděli o ekologii, o estetice prostředí, o využívání malé mechanizace, o dusičnanech v zelenině? Pamatujeme přeci, jak se používaly např. přípravky DDT s vědomím, že boj proti škůdcům navždy zvítězil. Dnešní technika se nedá srovnat s tehdejší, změnil se postoj k chemii v půdě. Co se však nezměnilo, je láska zahrádkáře ke své práci. Rok na zahrádce, od jara do zimy, se podobá koloběhu lidského života. Zahrádkaření není nelidská dřina, ale jeví se jako radostná procházka životem. Proto považujeme zahrádkářskou práci za nejkrásnější na světě“.