Hokej

Hokej se hrál v Dašicích již ve čtyřicátých letech. Nejdříve na přírodním kluzišti „v pivovarském dolíku“, pak bylo vybudováno hřiště pod vodárnou, kde se ledová plocha připravovala za mrazů stříkáním vody. Hrály se i mistrovské soutěže - Hrušové, Jirout, Šípek, Kvapil.

V letech 1952-1953 se nová generace hráčů pokusila o oživení bývalých úspěchů. Soupeřem byla mužstva Holic, Rokytna, Ostrova, Sezemic, Chvojence. Doprava k zápasům se uskutečňovala na kolech, vlakem nebo i na vleku za traktorem. Hráči: O. Chmelík, Kříž, Chvojka, Šimon, Sirůček, Hora, Hubálek, J. Kunc, Havlíček, Svatoň, Sazima, Novák, Prášek, Vašura, Půhoný, Krátký, Třískala, Urbanec.

Obnovená premiéra hokeje v Dašicích na konci 70. let nastala zásluhou OZS Dašice a jejich tehdejšího ředitele pana Havlíčka. Začátky těchto hokejových amatérů byly těžké, protože se museli vypořádat s těžkou nepohyblivou výstrojí, na kterou nikdo nebyl zvyklý a s omezenými prostory hokejového hřiště. To, co stačilo na přírodním ledě, kde se dal soupeř oběhnout přes závěj, již nestačilo na hokejovém stadionu, kde souboje končily zpravidla tvrdým nárazem do mantinelu.

Začínající hokejové partě bratří Vinařů, Vítů, Horů, doplněné dalšími hráči např. Pavlem Schejbalem, Josefem Brunovským a kanonýrem a sólistou mužstva Járou Kuncem stáli v cestě takoví bývalí exligoví hokejisté jako Haňka, Mareš, Panchártek, Koďousek a další. S mužstvy, která byla nabita řadou bývalých hokejistů, se dašičtí utkávali v pohárových zápasech, jako byl Pohár JZD Svítkov, či pohár někdejšího Československo-sovětského přátelství. V těchto utkáních byla na straně soupeře vysoká kvalita a tak utkání zpravidla končila dvoucifernou prohrou. O to větší byla radost, když se podařilo vstřelit branku.

Jiná byla situace ve vlastní odborářské soutěži, kde soupeři byli hokejisté hrající na stejné úrovni. Urputné souboje byly odehrány v derby s mužstvy Moravan nebo Chvojence. V těchto zápasech šlo nejen o prestiž, ale často i o zdraví hráčů. S přibývajícími odehranými sezónami se dařilo mužstvu OZS Dašice zkvalitnit svoji hru a odborářskou soutěž několikrát vyhrát. Mužstvo hrálo stále ve stejném složení, takže na začátku každé sezóny se dalo konstatovat „v Dašicích žádná změna, pouze o rok starší“.

S přibývajícími léty ale někteří hráči přece jenom končili kariéru a mužstvo bylo doplňováno syny ještě aktivních hráčů, jako Tomášem a Rosťou Vinařovými, či Pavlem Schejbalem. Přibývající roky však neodradily brankáře Frantu Víta, který na ledě slavil 50. narozeniny.

Na přelomu milenia došlo k přestavbě pardubického zimního stadionu v moderní hokejovou arénu, a tím i k dočasnému ukončení hokejové činnosti v Dašicích. Důvodem by nebyl ani tak nezájem hráčů, jako stále vzrůstající finanční nároky na provozování tak náročného sportu, jakým hokej v současné době je.